Přistála mi tento týden v emailové schránce zpráva s titulkou „Dejte ženám, po čem touží…“. Nebudu vás napínat. Na prvních místech se umístily mobilní telefon („elegantní dvousimkáč do každé kabelky“), tablet („potěšte ženu zábavným společníkem“) a parfémovaná voda („darujte partnerce nejoblíbenější vůni“). V těsném závěsu následoval epilátor na obličej, fén, nerezový hrnec a kuchyňský robot. Tak nevím. Zábavného společníka bych si představovala určitě jinak než tablet. A mojí nejoblíbenější vůní je přece nezaměnitelný odér partnerovy kůže. Jaký by asi byl můj život, kdybych toužila po věcech z emailu. A po čem ženy tedy skutečně touží?
Shodou okolností jsem se se stejnou otázkou setkala taky přesně o 4 dny dříve na jednom workshopu. Byl o business modelech a lektor nám jejich princip vysvětloval na modelu, který je nám všem důvěrně známý. Na partnerském vztahu. Hledali jsme hodnotu produktu, způsoby doručování této hodnoty cílové skupině, klíčové partnery (doporučení: věnujte zvýšenou pozornost tchýni!) a klíčové nástroje… A tam zazněla ta takřka stejná otázka: Po čem ženy ve vztahu touží, co na partnerovi má pro ně nejvyšší hodnotu. Bylo to takové cvičení. Pokud máte chvilku, tak si ho prosím zkuste. Zajímá mě, co vám vyjde.
-
Sepište, po čem ve vztahu toužíte. Jaké partnerovy vlastnosti jsou pro vás nejdůležitější.
-
Ze seznamu vyberte pouze 3 opravdu nejdůležitější vlastnosti.
-
A nakonec nechte pouze jednu.
Je to docela těžký úkol, ještě takhle ve skupině. Každý to bude mít asi trošku jinak. Mezi třemi vlastnostmi nám zůstaly spolehlivost, podpora a inteligence. A po krátké diskusi zvítězila podpora.
Ale co to je? Aneb ženy nevědí, co chtějí, ale nepřestanou, dokud to nedostanou…
Při debatě jsme narazili na to, že si pojmy vykládá každý trochu jinak. Stejnou situaci někdo připisoval spolehlivosti a jiný podpoře. A tak jsem vzala papír a podporu si rozkreslila. Co bych do ní zařadila já.
Našla jsem 7 klíčových složek podpory ve vztahu.
-
Útěcha při smutku nebo nezdaru
Sem řadím oporu při nějakém trápení. Objetí, uchlácholení nebo jen „přítomnost“. Rychleji to přejde, když na to není člověk sám. -
Podpora v tom, co dělám, „čím žiju“
Podporovat se dá taky v životní náplni, v tom čím partner „žije“. Může to být práce nebo podnikání nebo nějaká tvůrčí činnost, nadšení pro charitu, nebo třeba sport nebo hudbu nebo zahrádku. Partner nemusí mít nutně stejné nadšení nebo koníček. Ale je posilující, že někdo chápe moji „životní filozofii“, je mým nejlepším rádcem, kritikem, „fanouškem“. -
Fyzická pomoc
Můžeme být jakkoli emancipované, ale fyzická pomoc druhého pohlaví se občas hodí. V některých situacích jsou ženy prostě (většinou) bezradné. Nejede auto, sekačka neseká, k čemu jsou všechny ty kablíky, co vedou pod stolem k počítači? a zoufalství propadám dost často třeba i jen při otevírání zavařeniny… No a k tomu společná péče o domácnost/ zahradu/ chatu a společná výchova dětí. Bez tohoto druhu podpory se vztah obejde jen těžko. -
Zájem o vztah
Jako čtvrtou kategorii jsem identifikovala něco, co jsem nazvala „zájem o vztah“. Pokud mi na vztahu záleží a chci druhého podporovat, nebudu lhostejná k tomu, co druhého trápí, k případným problémům. Jsem ochotná hledat společná řešení, kompromisy, měnit se, pracovat na sobě. -
Vzájemná jistota
Pokud jsem ve vztahu podporována, mám i jistotu, že mě partner podrží, když přijde nějaká „rána osudu“. Postará se o mě, když těžce onemocním, zvládneme to, když přijdu o práci, podpoří mě, když se stane neštěstí nebo v životě něco opravdu zpackám. (Ne nutně když se to „zpackání“ týká přímo vztahu). Prostě stojíme při sobě v dobrém i zlém. -
Chápavost
Jako druh podpory vnímám taky „chápavost“, toleranci k chybám a nedostatkům druhého. Znám je, přijímám je, a někdy je mám vlastně docela ráda. Nebudu je zneužívat a poukazovat na ně. -
Sdílení
Když mám z něčeho radost, ráda se o ni hned s někým podělím. Stejně, i když mě něco rozčílí. Jsem vděčná, když si partner najde čas, aby mě vyslechl. I když zrovna řeší něco úplně jiného.
Dá se podpora darovat?
Vztah s tímto druhem „široké“ podpory ve mně vzbuzuje klid. Pocit ostrůvku bezpečí v překotné době. Možná mě ještě v něčem doplníte, tím, co je klíčové právě pro vás. A vím zcela jistě, že pro mě ani dvousimkáč ani tablet nemají takovou hodnotu jako partnerovo objetí a mávnutí rukou, až budu propadat zoufalství, že jsem připálila kapra.
Takže když budete hledat ten nejlepší vánoční dárek, „darování“ podpory mi zní jako docela dobrý plán. Vybrat jednu ze sedmi oblastí, ve které mám největší rezervy, a na té zapracovat. Taková osobní investice do toho, aby byly Vánoce ostrůvkem klidu, lásky a bezpečí v překotné době.
No jo. Ale mají to muži stejně? Po čem touží muži? Jdu se zeptat partnera. Nebo mi to napište do komentářů.
Autor článku – Jana Kamínková
Komentáře